Sto let od narození Ludmily Vidnerové
V těchto dnech si můžeme připomenout narození babičky Ludmily Štěrbové, rozené Vidnerové
Ludmila se narodila 20. května 1920 jako nejmladší dítě Václava Vidnera a jeho manželky Františky, dcery Václava Šifnera v Žehuni č.p. 127. Pokřtěna byla 30. května v kostele sv. Gotharda, jejím kmotrem byl František Jirák z Dománovic - manžel otcovy sestry Marie, knězem byl zdejší administrátor Josef Andacht. Do života ji přívítali dva starší sourozenci, starší Marie a pětiletý Václav. Přesný věk Marie neznáme a zdá se, že se musela narodit ještě před svatbou svých rodičů, která proběhla v roce 1914.
Ještě v mládí Ludmile zemřel jak její otec, který podlehl zápalu plic, tak její sestra Marie, které bylo asi 18 let. V rodném domě tedy vyrůstala se svým bratrem Václavem, matkou Františkou a její sestrou Kateřinou, která koupila dům od svých rodičů Václava a Kateřiny. Kateřina se nikdy neprovdala a zemřela někdy po roce 1960.
Základní vzdělání absolvovala Ludmila v obecné škole v Žehuni a ukončila jej v červnu 1936 s velmi dobrými známkami, stejně jako navazující dvouletou lidovou školu hospodářskou pro jinochy a dívky.
S budoucím manželem se Ludmila seznámila ještě před svými dvacátými narozeninami, 15. dubna 1940 se provdala za brusiče skla z nedalekého Dlouhopolska, Františka Štěrbu, nejmladšího syna Josefa Štěrby a Kateřiny ze starodávného dlouhopolského rodu Křížů. Podle vydaného domovského listu v Dlouhopolsku č.p. 11 se zdá, že tam krátce po svatbě novomanželé bydleli, nicméně již v létě téhož roku kupují dům č.p. 127 od Františky Vidnerové.
Přestože ve světě zuřila 2. světová válka, Ludmila během ní porodila 3 děti. O nejstarším z nich nevíme nic, snad mělo jít o syna, který brzy zemřel. Přesně 11 dní po druhém výročí svatby se narodila dcera Lenka a o necelé dva roky později syn Milan.
Po skončení války František odjel na vojenské cvičení do Nové Boru (tehdy Boru u České Lípy) a zde koncem léta došlo k incidentu, do něhož se František zapletl. Následně odjel domů na dovolenou a připravoval se zde na stěhování do Cvikova, kde dostal práci cestáře. Rodina, čekající dalšího potomka, se nejspíš ještě do konce roku opravdu odstěhovala. Začátkem roku byl František zatčen a umístěn do vazební věznice v České Lípě, kde byl zřejmě až do podzimu 1947. Mezitím Ludmila v dubnu 1946 ve Cvikově porodila dceru Ivu. Následně však všechny děti onemocněly černým kašlem, kterému Iva podlehla.
Ludmila se i se svou matkou a švagrem Josefem aktivně snažila o osvobození svého manžela, např. kontaktovala dalšího podezřelého a několikrát svědčila. Nakonec se nejspíš se svými dvěma dětmi Lenkou a Milanem vrátila do Žehuně. A pak se nečekaně vrátil i otec František, jenž byl propuštěn.
Ludmila poté pracovala v místním JZD a po večerech pomáhala manželovi v jeho brusičské dílně, kterou si zařídil ve stodole a to i poté, co mu byla zakázána a musel začít jezdit pracovat do Poděbrad.
V létě 1955 se již 35tileté Ludmile narodilo celkově páté a třetí přeživší dítě, Ladislav, které z části vychovávali jeho starší sourozenci, neboť rodiče měli velmi mnoho práce.
V roce 1963 se za Františka Mařatu provdala dcera Lenka a odstěhovala se do Loukonos a někdy později i syn Milan, který se přiženil do Prahy-Tróji. Oba potomci zde žijí dodnes.
Krátce před svými 54. narozeninami si Ludmila zažádala o důchod a ten jí byl přiznán od července 1974 ve výši 872 Kčs - právě z toho rozhodnutí se dozvídáme, že průměrný plat, který mezi lety 1969 a 1973 pobírala Ludmila, byl 1790 Kčs. V té době už byl nejspíš v předčasném důchodu i její manžel František poté, co utrpěl zlomeninu nohy.
V září 1977 se syn Ladislav oženil s místní knihovnicí Evou Černou, pocházející z Hostinného, a spolu žili v Žehuni - nejdříve v budově zdravotního střediska, později v knihovně. Po několika letech se však manželé rovněž ze Žehuně odstěhovali a přesídlili do Kolína.
Ludmila poté žila sama v rodném domě, kde ji její potomci pravidelně navštěvovali, případně trávili část letních prázdnin. Vdovou byla necelých 11 let, než ji našla ležící doma dcera Lenka. Byla převezena do nemocnice v Městci Králové, kde 13. února 1996 v nedožitých 76 letech zemřela. Pohřbena je v rodinné hrobce na hřbitově v Žehuni.
