Spor v rodině Křížů
V roce 1787 v chlumecké kanceláři odehrával spor mezi bratry Matějem a Františkem Kříže na jedné straně a druhou manželkou po jejich zemřelém strýci Pavlovi. Dochoval se nám poměrně obsáhlý spis, pojďme se podívat na to, jak takové jednání před více než 200 lety probíhalo
Přestože se spor řešil v roce 1787, jeho příčina vznikla již v roce 1770, kdy zemřel hospodář Pavel Kříž. Přestože byl dvakrát ženatý, narodily se mu (na tu dobu) pouze 3 děti, které všechny zemřely mladé. Vdova Marie se provdala za Jiřího Dařbujána, s nímž měla postupně 4 děti - 2 syny a 2 dcery.
V roce 1771 byla chalupa (č.p. 17, dnešní obecní úřad, č.p. 24) v gruntovní knize převedena na Jiřího Dařbujána. V roce 1786 Marie Dařbujánová předstoupila a žádala, aby byla chalupa, která měla po její smrti připadnou potomkům Matěje Kříže, bratra jejího prvního manžela Pavla (což se měla stát omylem), přepsána na Jiřího Dařbujána dědičně. Tedy po jeho smrti ji měli držet jeho potomci. Tato změna byla zanesena do gruntovní knihy, což se přesně stalo předmětem tohoto sporu.
František a Matěj Křížovi žádají, aby ... do knih pokoutně vložený tak nazvaný kšaft vymazán byl ... a aby Marie Dařbujánová do své smrti má hospodařit, ale po ní mají dědit právě František a Matěj Křížovi.
V zápisu se dozvídáme i důvody, proč toto žádají:
1. Žádný kšaft nemůže být vložen, aniž byl řádně (skrze 6 neděl) vyhlášený
2. I obviněná strana přiznává, že kšaft nemá správnou formu a přítomen byl pouze jeden svědek
3. Hned po smrti Pavla Kříže se správně na nápad žalujících pamatovalo
4. I přes 16 let od úmrtí právo nezaniklo
V dopise psaném 21. července 1787 oba bratři dlouze popisují, proč je nový kšaft Pavla Kříže neplatný - s důrazem na to, že poddaný to povolující právo o svých věcí svobodně kšaftovati neměli, a tak když Pavel Kříž kšaftovati nemohl, nemohl také své manželce chalupu odkázati a kšaft podepsaný nejni a žádají chalupu podepsaným po smrti jejich tety provdaný Dařbujánový přisouditi, a ji jen až do smrti její onu chalupu užívati nechati
V přiloženém opisu gruntovního zápisu se dozvídáme, že Pavel byl v roce 1758 (tedy ve svých 28 letech) uznán za schopného a přebírá chalupu od svého bratra Matěje (otce žalujících bratrů). Pavel každoročně splácel minimálně 2 kopy grošů, až do roku 1770, kdy zemřel. Hned po zápisu poslední splátky následuje tento text:
V pamět se tuto uvádí, že pozůstalá vdova po nebožtíkovi Pavlovi Křížovi jen toliko tuto chalupu do smrti své k užívání míti bude, po smrti pak ale sirotkům po Matějovi Křížovi taková chalupa připadne
V gruntovním zápisu Jiřího Dařbujána stojí psáno, že Marie, vdova po Pavlovi Křížovi ... pojala sobě za manžela Jiřího Dařbujána, by s ní až do její smrti hospodařil a živnost chalupnickou tuto řídil, tedy zejména zde chybí tradiční formule "k dědičnému vládnutí". Toto je "napraveno" dodatkem datovaném k 16.7.1786, kdy Marie žádá, aby byl přepis dědičný, že se nějakým omylem státi muselo, neboť Pavel Kříž v přítomnosti dlouhopolského rychtáře Štěpána Karase v nemoci žádal, aby živnost připadla manželce dědičně.
Zápis z jednání z 11. srpna 1787 nám podává svědectví Marie o posledních hodinách Pavla Kříže, že:
Její muž Pavel Kříž v čase své první nemoci, když na rybníce trávu dělala, na ní křičel, aby šla domů, že se půjde pro rychtáře, načež měla ona říct, že se ještě pozdraví, že jí často tak starává, ale on se od toho odvrátit nechtěl, nýbrž matku obžalované k rychtáři poslal, rychtář přišel samostný a tu jest mu nemocný řekl, že pro něj posílá. Poté měl Pavel chalupu své ženě dědičně odkázat a své sestře Ludmile krávu (kterou také po smrti Pavla dostala). Dále se dozvídáme, že to rychtář přísahou potvrdil. Následují připomínky žalující, že nebožtík manžel obviněné prv pro rychtáře matku obviněné poslal, když se při kšaftovních věcech ženy nepřipouští, dále že obviněná o kšaftu věděla dříve, než byl vyhlášen, kšaft po smrti ani právu dodán ani řádně vyhlášen nebyl . Dále připomínka, že Jiří Dařbuján více než 15 let kšaft bez dědicného vládnutí nerozporoval a kšaft neměl dva svědky.
Rozsudek byl vyhlášen 9. října 1787.
Podle něj měla Marie hospodařit na gruntu až do své smrti a poté měla chalupa přejít na dědice po bratrovi jejího prvního manžela Pavla Kříže.
Marie zemřela 26. prosince 1788 a poté se v domě usadil Matěj Kříž, který se už v únoru dalšího roku oženil s Veronikou Semencovou a o rok později se dočkal první dcery Kateřiny.
Křížovi na této chalupě hospodařili až do roku 1870 a přes několik majitelů se dům dostal do vlastnictví obce Dlouhopolsko a od roku 1929 zde sídlí obecní úřad.